Vítáme Vás na stránkách skupiny Hráz

Vítáme Vás na stránkách skupiny Hráz

Kola vlaků

(P. Žampach)

 Koleje leští kola vlaků a slunce se od nich odráží,
 mašina pět náklaďáků, projelo už tímhle nádražím.
 Lenivě se mraky vlečkou, vítr mezi pražci uhání,
 už mě nechej, řádky píšu, smutno je mi z tvýho doznání.
 Po peróně vítr honí, místo prachu cáry papíru
 zase jeden příběh skončil, zbyli mi jen ruce od šmíru.
 Za černejch nocích hvězdy vídám, jsou jak korále, co jsem ti dal.
 Snad jsi je potom zahodila, měsíc je po nebi roztrhal.
 Tak každá noc mi připomíná jednu ze chvil, kdy jsem z tebou byl,
 z topeniště místo tebe, horkej vzduch mě na tvář políbil.
 touhle starou lopatou, se celej den po uhlí oháním,
 že tě víckrát neuvidím, to dobře vím, to dobře vím.
 Ten pernej den mám za sebou a nejraději bych tady se vším sek.
 Tenhle dopis, řek mi víc, než kdybych s tebou chodil celej věk.
 Že jsi už pár srdcí na druhou kolej strčit nechala,
 prvním vlakem, kterej přijel, jsi mi odtud odjela.
 Sbohem ti dávám, sbohem ti dávám.








Tomáš Polák